1. Novost (revolučnost) pojetí sexuality ve Třech pojednáních obecně kulturně a odborně teoreticky; důvody odmítání dětské sexuality veřejností a odborníky a vývojová příčina téhož; které dva kroky v určení libida Freud považoval za podstatné; jaké teoretické problémy si tím způsobil (a jak je řešil až do Mimo princip slasti).

2. Poměr mezi inverzí, perverzí, neurózou, stavem dítěte a normální dospělostí ve Třech pojednáních; jejich argumentační a teoretická funkce; normalita a abnormalita (potenciální) perverze versus dospělé sexuality.

3. Geneze a vývoj pudů; nejasnosti v pojetí složek pudu ve Třech pojednáních během ontogeneze (které složky hlavně se nejasnost týká; otázka dílčích pudů a pregenitálních organizací); sled organizací či stádií; pudová situace v latenci a v pubertě;
Pud jako dospělá láska: tzv. genitální primát; něžný a smyslný proud; pojetí sexuálního aktu; problém napětí (vzrušení) a jeho „řešení“ během sexuálního aktu; destruktivita v sexuálním aktu versus v lásce; láska a nenávist.

4. K definici pudu: Složky pudu; situování pudu pomocí dalších pojmů (jaké hledisko se jím vyjadřuje; libido; vnější versus vnitřní podnět; reprezentace pudu; princip slasti; vyřízení či zvládnutí podráždění; fixace aj.).
Vývoj klasifikace pudů od Třech pojednání do Mimo princip slasti; důvody změn v rozdělení pudů; možný důvod odmítání monistického libida.

5. Význam a originalita pudu jako psychologického konceptu; klinická (osobnostní) a kulturologická („poetická“) použitelnost pojmu pudu; transformace („osudy“ a další osudy) pudů; pud versus identifikace; pud versus běžné pojetí temperamentu a charakteru; pud a motivace; pud a nadání.

6. Mimo princip slasti: druhy metafor, tam používaných (z jiných oborů); hlavní pojmy (jako princip slasti a princip reality; nutkání k opakování; vázání; obsazení; volná a vázaná energie; primární a sekundární proces; druhy nevědomí).

7. Mimo princip slasti: projevy „mimo princip slasti“; jejich společný jmenovatel; pojetí dětské hry; role traumatu v životě (v pudové ekonomii) zde; charakteristika pudů života a pudů smrti (nad spojování a rozpojování); pravděpodobný důvod myšlenky pudových „směsí“.

8. Podobnosti a rozdíly mezi Freudem (ve Třech pojednáních) a Piagetem; životní úkol (dospělost, dozrání) u Freuda versus u Piageta; místa (souvislosti), kde se Freud (ve Třech pojednáních) vyjadřuje ke kognici explicitně, kde non-explicitně; role sociální normy u obou autorů; rozdíly v pojetí vývoje; další podobnosti a rozdíly.

Literatura

• Tři pojednání k teorii sexuality.
• K uvedení narcismu.
• Charakter a anální erotika.
• Dětská genitální organisace.

vše in: Vybrané spisy 3: Práce k sexuální teorii a učení o neurosách , Praha: Avicenum, 1971
nebo jako:
Tři pojednání k teorii sexuality. In: Sebrané spisy 5, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2000, s. 29-121.
K zavedení narcismu. In: Sebrané spisy 10, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2002, s. 127-151.
Charakter a anální erotika In: Sebrané spisy 7, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1999, s. 161-165.
Genitální organizace u dětí. In: Sebrané spisy 13, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998, s. 231-236.

dále:

• O přeměnách pudů zvláště anální erotiky. In: Sebrané spisy 10, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2002, s. 341-348.
• Pudy a jejich osudy. In: Sebrané spisy 10, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2002, s. 187-206.
• Mimo princip slasti. In: Sebrané spisy 13, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998, s. 9-57.

(Nejlépe nastudovat v německém originále; překlady v Sebraných spisech odpovídají svazkům v Gesammelte Werke.)

1. Vývoj senzomotorických schémat v Psychologii dítěte
-První ze tří konstrukcí duševního vývoje; úvod ke studiu
-Pojetí výchozího a konečného stavu souhrnně; pojetí reflexů; charakteristiky a ilustrace jednotlivých 6 stadií

2. Vývoj konkrétních operací v Psychologii dítěte
-Druhá ze tří konstrukcí duševního vývoje; úvod ke studiu
-Pojetí výchozího a konečného stavu souhrnně; klasifikace operací; předoperační/magická předkauzalita; příklad zachování množství

3. Vývoj formálních operací v Psychologii dítěte
-Třetí ze tří konstrukcí duševního vývoje; úvod ke studiu
-Pojetí výchozího a konečného stavu souhrnně; kombinace (příklad labutě); kvaternalita (příklad pohybujícího se objektu a lampy)

4. Operace
-Charakteristika; vs. reprezentace; vs. senzomotorická schémata; konkrétní (klasifikace) vs. formální (kombinace, kvaternalita); (vysvětlit + ilustrovat analytickou funkci na příkladu Piagetově či vlastním)

5. Egocentrismus
-Centrace vs. decentrace: senzomotorická, předoperační, operační; kognitivní vs. mravní (anomie vs. heteronomie vs. autonomie); (vysvětlit + ilustrovat analytickou funkci na příkladu Piagetově či vlastním)

6. Ekvilibrium
-Asimilace vs. akomodace; ekvilibrium senzomotorické, konkrétně operační, formálně operační; samoregulace vs. dědičnost, prostředí, sociální transmise); (vysvětlit + ilustrovat analytickou funkci na příkladu Piagetově či vlastním)

Literatura

• J. Piaget, B. Inhelderová: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997-2007

a dále hlavní díla, k nimž je úvodem a z nichž lze čerpat analyzované empirické příklady (před lomítkem rok vydání originálu/za lomítkem první vydání anglického překladu):

• Language and thought in the child – 1923/1926
• The child’s conception of the world – 1926/1929
• The child’s conception of physical causality – 1927/1930
• The moral judgement of the child – 1932/1932
• The origins of intelligence in children – 1936/1952
• The child’s conception of reality – 1937/1954
• The child’s conception of number – 1941/1952
• The child’s construction of quantities – 1941/1974
• Play, dreams and imitation in childhood – 1945/1951
• The child’s conception of time – 1946/1969
• The child’s conception of movement and speed – 1946/1970
• The child’s conception of space – 1948/1956
• The child’s conception of geometry – 1948/1960
• The origin of the idea of chance in children – 1951/1975
• The growth of logical thinking from childhood to adolescence – 1955/1958
• The early growth of logic in the child – 1959/1964

(pozn. texty lze samozřejmě číst v kterékoliv reedici a ve francouzštině)

1. Důvody zájmu o orální kultury, pojem druhé orality a její projevy, technologie a psaní.

2. Charakteristiky orální kultury, jejich funkce a protějšek v kultuře skripturální.

3. Dopady skripturální kultury na vývoj psychiky, zejména poznávacích procesů a rozvoj společnosti.

4. Formování a uchovávání poznání v orální kultuře (srovnejte s naší zkušeností).

5. Východiska (teoretická a experimentální) pojetí vývoje čtení/psaní u E. Ferreirové.

6. Základní charakteristiky vývojových období v rozvoji psaní a čtení u dětí.

7. Hranice vývojových období u E. Ferreirové (kritická místa, druhy kognitivních konfliktů).

8. Doložte souvislost práce J. Piageta a E. Ferreirové.

Literatura

• ONG, Walter J. Technologizace slova. Praha, Karolinum 2006.
• FERREIRO, Emilia. What is written in written sentence? A developmental answer. Journal of education. Nov. 1978, Vol. 160, Issue 4, p. 25, 15 p.
• VERNON, Sofia A. and FERREIRO, Emilia. Writing development: A neglected variable in the consideration of phonological awarness. Harvard Educational Review;Winter 1999, Vol. 69, No. 4; ProQuest Education Journals, p. 395.