Naše katedra přijala s velkým zármutkem zprávu o úmrtí profesora Jiřího Mareše, jedné z nejvýznamnějších osobností české psychologie. Jeho odborná práce významně ovlivnila rozvoj pedagogické psychologie, která je dlouhodobě jedním z pilířů zaměření naší katedry, a zasáhla také do dalších oblastí, například psychologie zdraví. S profesorem Marešem naši vyučující spolupracovali ve výzkumu, odborných společnostech i akademických orgánech; pro mladší generace byl inspirativní a respektovanou autoritou. Na jeho mimořádný odborný i lidský přínos budeme vzpomínat s úctou a vděčností.

Vzpomínka prof. Stanislava Štecha

24.května zemřel ve věku nedožitých 84 let profesor Jiří Mareš. Pedagog, psycholog, badatel a vysokoškolský učitel, který se zapsal do historie naší pedagogické psychologie. Na Pedagogickém institutu (později začleněném, resp. transformovaném na Pedagogickou fakultu UK) vystudoval matematiku a výtvarnou výchovu. Vědeckou aspiranturu, dnešní doktorské studium, pak absolvoval v oboru pedagogická psychologie. Představoval tak odborníka ve vědách o výchově. A to mnohem dříve, než se o konceptu věd o výchově začalo vůbec hovořit. A byl proto vybaven citlivostí pro výzkumnou rigorózní metodologii, pro hledání odpovědí na didaktické otázky i pro psychologické přístupy k pedagogickým tématům.

Jeho badatelský zájem byl neuvěřitelně široký. Výzkumně se věnoval psychologii učení, pedagogické komunikaci nebo klimatu školní třídy. Jako vyučující na Lékařské fakultě v Hradci Králové se zajímal o psychologii pro lékaře, kterou také prosazoval do výuky mediků. A jedno z jeho posledních monumentálních děl, Psychologie zdraví, je také výsledkem jeho dlouhodobého a důsledného úsilí v této oblasti. Dlouhý by byl výčet jeho výzkumných a publikačních počinů, metodologických nebo diagnostických nástrojů.

Zdůraznit je třeba také jeho obrovský podíl na kultivaci akademické kultury a zkvalitňování univerzitního studia pedagogiky a psychologie. Pro svůj kritický, avšak uvážlivý přístup byl oceňovaným recensentem. Časopis Pedagogika by bez něj nebyl zejména v dekádách po r. 1994, kdy se periodikum dostalo do vydavatelské krize, kvalitním časopisem.

Jako předseda skupiny pro psychologii, pedagogiku a kinantropologii Akreditační komise vlády ČR nastavil Jiří Mareš od jejích počátků v 90. letech minulého století jasná a náročná kritéria. Dbal se svým pověstným úsměvem na jejich dodržováni, i když na něj byly vyvíjeny tlaky z různých stran. Po r. 2018 byl uznávaným předsedou sekce pro společenskovědní obory v Radě pro vnitřní hodnocení UK. Těžil samozřejmě i ze svých zkušeností v akademickém senátu Univerzity Karlovy a později ve Vědecké radě UK. Výčet jeho členství ve vědeckých radách univerzit a oborových radách doktorského studia nejen na UK by byl dlouhý. Byl proto i pro ministerstvo školství uznávaným expertem.

Z pohledu naší katedry musíme také zmínit dvě jeho zásluhy. Jednak skutečnost, že v těžké době, kdy se v první polovině devadesátých let ustanovovalo studium profesní psychologie na naší fakultě, byl naší zásadní oporou. Z hlediska akreditačního procesu postavil do popředí kvalitu studijního programu, potřebné personální zajištění opřené o výzkumnou a publikační činnost. A tím oslabil „argument“, že psychologii nejde studovat na pedagogické fakultě, když údajně patří na fakulty filozofické. A to vše při důsledné průběžné kontrole, zda jsou uvedené podmínky stále naplněny.

Pro vývoj naší katedry musíme vyzdvihnout jeho zásluhy o etablování a rozvoj školní psychologie, kterou prosazoval již od počátku devadesátých let. Od r. 1993 byl hlavním iniciátorem Novinek v pedagogické a školní psychologii, které se konaly ve Zlíně. Považoval za nutné překlenovat propast mezi teoretickou, akademickou psychologií o škole a o učitelích a jejímu porozumění a užití v pedagogické praxi. Málo je známé, že byl jedním z hlavních organizátorů největšího setkání odborníků ve školní psychologii (ISPA kolokvium v r, 1992 v Banské Bystrici). Od té doby aktivně pracoval ve výboru Asociace školní psychologie SR a ČR po dvacet let. Přispěl svými výzkumy, články v časopise Školský psychológ a také intervencí na politické úrovni k tomu, že se školní psycholog dostal z jakési „partyzánské“ pozice až do legislativních dokumentů. Naše katedra těžila z této podpory i při profilování studia, včetně kurzů celoživotního vzdělávání pro školní psychology.

Profesorovi Jiřímu Marešovi je opravdu zač děkovat. Čest jeho památce.

Vzpomínka doc. Anny Kucharské

Vzpomínáme na prof. Jiřího Mareše, který nás nedávno opustil. S naší katedrou jej pojila dlouholetá spolupráce; mnozí naši doktorandi měli možnost setkat se s ním prostřednictvím posudků svých disertačních prací. Významná byla také jeho individuální spolupráce s jednotlivými pracovníky katedry, ať již v oblasti akreditací studijních programů, v rámci časopisu Pedagogické fakulty Pedagogika, nebo v Českomoravské psychologické společnosti, kde vedl sekci Psychologie zdraví. I nadále budeme čerpat z jeho bohaté publikační činnosti, v níž pro nás zůstává nedostižným vzorem.