< návrat zpět

Enhancing literacy development in European languages (Seventh Framework Programme; PEOPLE-2007-1-1-ITN Marie Curie Action: Networks for Initial Training) 2008 - 2012

Hlavní řešitel: PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph.D.; Mgr. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D.

Spoluřešitelé: Mgr. Zuzana Jagerčíková; Mgr. Miroslav Litavský

Anotace:

Projekt jako celek koordinuje Bangor University; účastní se jej Univerzita Karlova v Praze, Université de Poitiers, Univerzita Komenského v Bratislave, Université Blaise Pascal Clermont-Ferrand II, Universidad de Granada a University of York.


Vědecké cíle projektu jako celku byly formulovány následovně:
- to produce a model elucidating the relationships among psychological (psycholinguistic, cognitive) and environmental (orthographic, linguistic, educational/instructional, cultural) factors determining the development of literacy skills in European languages, and
- to uncover the key components of an effective, culture-appropriate intervention program for the prevention and remediation of literacy problems in the languages under study.
The research program comprises a number of overlapping cross-linguistic studies that will reveal the language-specific and language-general factors affecting literacy development. This multidisciplinary network includes partners with expertise in developmental, educational, and clinical psychology, experimental psycholinguistics, speech and language therapy, and an industrial partner specialising in the creation of software for the assessment and training of literacy skills. Each partner will also contribute to the network's training aims, to provide training in generic as well as in state-of-the-art domain-specific research skills.

Projekt sestává ze 6 vzájemně propojených a na sebe navazujících dílčích projektů (tzv. work packages). Univerzita Karlova v Praze se prostřednictvím Katedry psychologie Pedagogické fakulty podílí na dvou nejrozsáhlejších dílčích projektech - WP 1 a WP2.

WP 1 Předpoklady rozvoje gramotnosti v evropských jazycích
(koordinuje Dr. Markéta Caravolas, Bangor University; u nás řeší G. Seidlová Málková a M. Litavský)
Charakteristika projektu
Výzkumná spolupráce 6 evropských pracovišť reprezentujících 6 jazyků (angličtina, čeština, slovenština, francouzština, španělština, velština). Výzkum je realizovaný v tzv. cross-lingvistické perspektivě.
Cíle studie
Tento výzkumný projekt zkoumá, jak se děti učí číst a psát. Proto se snažíme porozumět vztahu mezi mluveným jazykem a dovedností číst a psát.
Projekt má několik cílů. Doufáme, že zodpovíme například tyto otázky:
Které rané dovednosti jsou důležité pro učení se čtení a psaní?
Jak můžeme efektivně pomáhat dětem učit se číst a psát?
Ovlivňuje jazyk, kterým děti mluví, proces učení se číst a psát? Jak?
Harmonogram projektu
Chceme sledovat vývoj dětí během tří let (od předškolního ročníku MŠ až po druhý ročník ZŠ). Během této doby se s dětmi setkáme celkem v šesti časových bodech. V každém časovém bodu děti testujeme rozsáhlou testovou baterií. Testy jsou navrženy tak, aby naše setkání s dětmi byly podle možností co nejvíc zábavné a poutavé. Samotné testy a úkoly jsou dětem prezentovány jako hry se slovy, písmenky nebo obrázky. Kvůli rozsahu naší testové baterie je jedno testování vždycky rozděleno do dvou, nebo tří sezení, které trvají cca 20 - 40 minut.
Naše testy
Testy, které používáme, jsou zaměřeny na fonematické uvědomování, znalost písmen, jazykový cit dítěte a povědomí o gramatické stavbě jazyka, paměť, pozornost, neverbální inteligenci a rychlost učení. Většina diagnostických materiálů, se kterými pracujeme, vzniká pro potřeby tohoto projektu a v českém prostředí se dosud nepoužívá.

WP 2 Rizikové faktory ve vývoji gramotnostních dovedností
(koordinuje Prof. Margaret Snowling z University of York; u nás řeší A. Kucharská a Z. Jagerčíková)
Dnes je už dobře známo, že psaní a čtení jsou schopnostmi, jejichž základem je řeč mluvená. Proto se předpokládá, že děti s potížemi v mluvené řeči, zejména s narušeným vývojem řeči v předškolním věku, jsou ohrožené poruchami učení. Ve skutečnosti však děti s narušeným vývojem řeči vykazují velkou různorodost, co se týče následných problémů s čtením a psaním. Poruchy učení se u těchto dětí projevují jednak v různé míře (u některých se neprojeví vůbec), jednak s různým spektrem poruchy (s jiným těžištěm deficitu, s jiným rozložením silných a slabých stránek).
Hlavním cílem této studie je proto objasnit vývojový vztah mezi potížemi v mluvené řeči v předškolním věku dítěte a potížemi v čtení a psaní ve školním věku. Chceme sledovat a opakovaně (3 krát po dobu 3 let) vyšetřit 3 skupiny dětí: děti s narušeným vývojem řeči, děti s rodinným rizikem pro vznik poruch učení a děti intaktní. Porovnáním výkonů těchto dětí v testech zaměřených na jazykové i nejazykové schopnosti a porovnáním informací, které získáme od rodičů dětí, si klademe za cíl zjistit, v kterých konkrétních oblastech vývoje dítěte jsou patrné deficity, či jaké vnější vlivy způsobují, že u některých dětí se specifické poruchy učení objeví a u jiných ne.

Podrobnější a aktuální informace o řešení našich dílčích projektů nabízí www.eldel.cz; informace o celém projektu ELDEL pak www.eldel.eu.